Žádost o informace
Může o informace žádat běžný občan a na jaký zákon se má odvolat?
Žadatelem může být běžný občan. Může jim být každá fyzická nebo právnická osoba. Právo na poskytnutí informace není podmíněno ani občanstvím ČR. Právo na informace je komplexně upraveno zákonem č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů na který se může žadatel odvolat.
Musí mít žádost nějaké náležitosti, jak má být doručena?

Žádost musí obsahovat:
1. název subjektu, kterému je určena
2. informace, že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb. („InfZ“).

 


U fyzické osoby je nutné uvést
1. jméno a příjmení
2. datum narození
3. adresu místa trvalého pobytu, event. adresu bydliště či adresu pro doručování (např. email)

 


U právnické osoby je nutné uvést:

1. název
2. identifikační číslo (IČO)
3. adresu sídla
4. adresu pro doručování (v případě, že se liší od adresy sídla; může být i email).

 


Žádost může být podána ústně nebo písemně a to i emailem, ale v tomto případě je nutné ji podat prostřednictvím elektronické podatelny, byla-li povinným subjektem zřízena. Pokud zřízena nebyla, pak postačí podání na jakoukoliv elektronickou adresu subjektu. Obecně, ale doporučujeme, podat žádost o poskytnutí informací písemně, popřípadě jinak prokazatelně, například prostřednictvím datové schránky.

 

Vzor

Které instituce jsou ze zákona nuceni informace poskytnout?
Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Mezi veřejné instituce lze zařadit například veřejné školy, nemocnice, sociální ústavy apod. Sporné mohou být obchodní společnosti, které byly založeny či jsou vlastněny obcí, krajem nebo státem. Zde je důležité posoudit, zda jejich činnost lze podřadit pod naplňování veřejného zájmu.
O jaký typ informací můžu žádat?

Povinné subjekty poskytují informace, které souvisí s danou institucí a kterými se primárně zabývají. Musí ale poskytnout i informace, které obdržely např. v rámci mezirezortní spolupráce (např. stanoviska dotčených orgánů apod.). Pokud zákon poskytnutí určité informace výslovně nezakazuje, pak je povinný subjekt povinen takovou informaci poskytnout v plném rozsahu.

 

 

Povinný subjekt může odmítnout poskytnout informaci v těchto případech:

 

• je-li požadovaná informace v souladu s právními předpisy označena za utajovanou informaci, k níž žadatel nemá oprávněný přístup


• je-li požadovaná informace obchodním tajemstvím


• týká-li se požadovaná informace majetkových poměrů osoby, která není povinným subjektem, získané na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění anebo sociálním zabezpečení


• týká-li se informace tzv. osobních údajů fyzické osoby. Určité osobní údaje se však přesto poskytnou u tzv. příjemců veřejných prostředků a to v rozsahu jméno, příjmení, rok narození, obec pobytu, a samozřejmě výše, účel a podmínky poskytnutých veřejných prostředků. Příjemcem veřejných prostředků je také zaměstnanec veřejné zprávy. Povinný subjekt je proto povinen poskytnout žadateli informace například o výši vyplacených odměn.


• povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

Jedná se o bezplatné informace?

Za poskytnutí informace se neplatí žádný správní poplatek. Povinné subjekty jsou ale oprávněny požadovat úhradu tzv. materiálových nákladů – tj. zejména nákladů na pořízení kopií listin, opatření technických nosičů dat (CD/DVD) a nákladů spojených s odesláním informací žadateli (poštovné). Povinný subjekt může žádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací – např. za práci úředníka, kterého musel vyčlenit na vyhledání předmětné informace.


V tomto případě musí povinný subjekt žadateli písemně oznámit, že po něm bude požadovat úhradu za poskytnutí informace (výši a její zdůvodnění). V opačném případě je povinný subjekt povinen informace poskytnout bezplatně. Zákon o svobodném přístupu k informacím však jednoznačně nestanovuje, zda povinný subjekt ztrácí nárok na úhradu nákladů i za situace, kdy o úhradu nákladů žadatele požádá až po uplynutí lhůty pro poskytnutí informace.

Jaká je lhůta poskytnutí informace?

Povinný subjekt musí poskytnout informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění. Tuto lhůtu může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o 10 dní, přičemž o prodloužení lhůty i o jeho důvodech musí žadatele prokazatelně informovat před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

 


Závažné důvody pro prodloužení lhůty:

 

• vyhledání a sběr požadovaných informací v jiných úřadovnách, které jsou odděleně od úřadovny vyřizující žádost


• vyhledání a sběr objemného množství oddělených a odlišných informací požadovaných v jedné žádosti


• konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, nebo mezi dvěma nebo více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti.

Na koho se mohu obrátit, když mi úřady odmítnou informaci podat?

Pokud povinný subjekt odmítne podat informaci lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o odmítnutí, a to přímo povinnému subjektu, který ho sám spolu se spisovým materiálem ve lhůtě 15 dnů (ode dne doručení odvolání) předloží nadřízenému orgánu. O odvolání tedy rozhoduje jiný subjekt, odlišný od povinného subjektu, tj. jeho nadřízený orgán.

 

 

Odvolání musí obsahovat:

 

• kdo ho podává (identifikace odvolatele – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)


• jaké rozhodnutí je odvoláním napadáno


• v jakém rozsahu odvolatel rozhodnutí napadá (jinak platí, že se napadá celé rozhodnutí)


• v čem odvolatel spatřuje rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, které mu předcházelo.

 

V případě, že odvolatel nesouhlasí s rozhodnutím o odvolání, může tuto záležitost řešit soudní cestou a to podáním správní žaloby proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu k příslušnému správnímu soudu (krajskému soudu) podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne doručení rozhodnutí o odvolání. Lhůta je zachována, byla-li žaloba ve lhůtě podána u správního orgánu, proti jehož rozhodnutí žaloba směřuje.

 

 

Žaloba musí obsahovat:

 

• kdo ji podává (identifikace žalobce – tj. jméno a příjmení, adresa pro účely doručování)


• identifikace žalovaného (tj. nadřízeného orgánu povinného subjektu, který o odvolání rozhodoval), popř. i identifikace osob na řízení zúčastněných


• označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení žalobci


• označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá


• žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné


• jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést


• návrh výroku rozsudku


• datum


• podpis

 

Žaloba je zpoplatněna soudním poplatkem ve výši 3.000,- Kč. K žalobě musí být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává, jakož i stejnopis napadeného rozhodnutí. Správní soud zkoumá, zda byly dány důvody pro odmítnutí žádosti o poskytnutí informace. Soud žádost přezkoumá a sám posoudí, zda má žadatel na poskytnutí informace právo. V případě, že soud shledá, že správní orgán neměl zákonné důvody pro vydání rozhodnutí o odmítnutí vydání informace, toto rozhodnutí zruší a zároveň přikáže povinnému subjektu, aby informace žadateli poskytl.

 

V případě, že povinné subjekty nereagují

 

Pokud po uplynutí 15-ti denní lhůty, nebo po uplynutí řádně prodloužené lhůty, povinné subjekty nereagují je žadatel oprávněn podat stížnost na postup při vyřizování žádosti. Pokud zůstane nečinný i odvolací orgán, může to být způsobeno i tím, že povinný subjekt podanou stížnost na nečinnost nadřízenému orgánu vůbec nepostoupil. Před podáním žaloby by proto měla následovat ještě stížnost přímo k nadřízenému orgánu.


V případě, že ani odvolací orgán na základě stížnosti žadatele nezjedná nápravu, je možné bránit se u příslušného správního soudu žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu prvního stupně. Takovou žalobu lze podat ve lhůtě nejpozději do 1 roku (ode dne marného uplynutí řádné lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí).

Zpět na poradnu
Rychlý kontakt